Podařilo se dnes odpoledne kontaktovat Libora a Petra. Potvrdili, že dorazili do tábora C2 – 7700m. Našli zborcený stan plný sněhu, vybydlený, bez potravin a plynu.

Naštěstí s tím počítali, takže si potraviny a plyn navíc vzali z ABC. Museli opravit zlomenou konstrukci stanu. Spacáky, Px stanu zůstaly…

“Je tu sněhu a sněhu…” komentoval Libor cestu do C2. “Drtili jsme stopu sami s Petrem, spolupráce s kanaďany, kteří jdou s kyslíkem, nefunguje. Šlapeme jim stopu a vytahujeme fixy…” dodal.

Kluci se na kanaďany zlobí, protože nefunguje nic, na čem se večer před dalším dnem dohodnou. “Domluvíme se na 10hodin ráno, že vyrazíme. My jsme s Petrem připravení, vyrážíme a oni teprve snídají…”

Zprvu se zdálo, že se může jednat o rozdílně nastavené hodinky, díky časovým pásmům a čínskému času, ale podle informací od Libora si s kanaďany kontroloval hodinky a čas měli stejný. Ať už to je jak chce, patří jim dík za to, že pomohli Liborovi a Petrovi zapůjčením maček, které byly odcizeny z depozitu.

“Štve nás to taky proto, protože kvůli nějaké vizi společného prošlapávání stopy a vytahování fixů s kanaďany, jsme čekali do úterý…” zdůraznil Libor. “Ztratili jsme tak jeden den. Zítra má být vrcholové počasí a my jsme strašně nízko!”

Kluci tak zítra půdou do C3. Neví co je čeká, ještě tam nebyli. Doufají v to, že počasí se udrží do pátku. V úvahu připadá scénář, že vyrazí v pátek kolem 3 hod ráno, aby alespoň trochu dohnali časovou ztrátu a měli šanci na vrchol, protože během pátku se má zvedat vítr a vrátí se oblačnost a špatné počasí.

Berou si tedy do C3 stan, spacák, karimatky, vařič a trochu jídla. Jsou v pořádku, trochu unavení, lehce je bolí hlava, takže cpou brufeny.

“Zdravíme domů…LIŠKA ŽIJE!” prohlásil Libor na závěr rozhovoru se zjevným optimismem a nadějí v hlase.