NÁZEV HORY
K2 (baltsky Čhogori, česky Čchokori nebo Chogori, urdsky کے ٹو, v překladu Kej tů, nebo Lambá Pahár) a čínsky oficiální přepis je Qogir, (pinyin Qiáogēlǐ Fēng, český přepis Čchiao-ke-li feng), známá též pod anglickým názvem Mount Godwin-Austen.
Je to nádherná hora ve tvaru pravidelné pyramidy v pohoří Karákoram v Asii, jenž se svým tvarem naprosto odlišuje od ostatních osmitisícovek a připomíná spíše alpský štít.
Nejvyšší hora v Pákistánu a druhá nejvyšší hora světa se ční do výšky 8611 metrů nad mořem a právem užívá označení Hora Hor.
Nachází se na hranici mezi pákistánskou částí Kašmíru a čínskou autonomní oblastí Xinjiang. Lze se k ní dostat od severu z čínské strany nebo z jihu, tedy z Pákistánu po ledovci Baltoro.
Ačkoli se to nezdá, jméno Čhogori (resp. čínské Qogir a další odvozené tvary) dali hoře západní cestovatelé. Vytvořili ho ze dvou slov místního jazyka balti, čhogo = velký a ri = hora. Ve světě se přesto více vžilo strohé a ještě umělejší označení K2.
Hora si ho vysloužila v 19. století, kdy britská expedice, která zkoumala celou oblast, přidělila této hoře i sousedním vrcholkům označení K1 až K5 ( K2 zůstalo dodnes, ostatní byly přejmenovány)
K1 byl tehdy označen dnešní vrchol Masherbrum 7821m, který se jim zdál být vyšší.
Expedici vedl sir Henry Haversham Godwin-Austen a právě po něm má K2 své další jméno, Mount Godwin-Austen jméno ale toto se příliš neužívá. K2 označení dal hoře T. G. Montgomery.
Urdské Lambá Pahár znamená Vysoká hora, ale i v urdštině se ujalo pojmenování کے ٹو (Kej tū, česky Ká dva).
Na majestátné hoře, jenž svou velikostí přesahuje o více jak půl kilometru vše okolo sebe, panuje naprosto atipické klima a prudké zvraty počasí mají za příčínu mnoho lidských tragédií..
K2 drží jeden statistický primát mezi všemi 14 osmitisícovkami – odehrálo se zde nejvíce nezdařených pokusů o výstup na vrchol. Své o tom ví např. Hans Kammerlander (5 pokusů ) nebo Radek Jaroš, který se pokoušel o vrchol 4 krát.
Historie a Výstupové cesty
První pokusy o vylezení K2 začaly už v roce 1902, kdy se mezinárodní šestice lezců včetně introvertního satanisty Aleistera Crowleye dostala severním pilířem pouze do výšky 6525 m.
Při druhém pokusu z jihu v roce 1909 se italská partička vedená Luigiim Amedeo di Savoia (vévoda z Abruzzi) dostala ještě níže do 6250 m.
Na vrchol Qogiru totiž nevede žádná lehká výstupových trasa tzv. NORMÁLKA a průměrný sklon svahu přesahuje 50°. Všechny cesty jsou velmi těžké a náročné ale za nejlehčí cestu z nich se považuje trasa italských prvovýstupců v roce 1954, která vedla po Abruzziho žebru úplně v pravo (zelená)
První úspěšný výstup na K2 se odehrál 31. června 1954, kdy dva členové italské expedice, Achille Compagnoni a Lino Lacedelli stanuli na vrcholu.
Taktika výstupu “Obléhání hradu” nakonec slavila úspěch i za cenu omrzlin a následné amputace většiny prstů itala Compagnoniho ve snaze dokumentovat vrchol na kameru.
Na vrcholu byli v 6 hodin večer, kdy už teploty klesají pod – 35°C. Výstup tehdy provedli po Abruzziho žebru z jihu jihovýchodním pilířem.
Abruzziho cestu “normálku” volí tedy většina expedic pro výstup a touto trasou jsme také sestupovali společně s Američanem Chrisem Wernerem v roce 2007.
Abruzziho trasu pro svůj druhý výstup na K2 použil i Jožka Rakoncaj v roce 1986 a stal se tak prvním obyvatelem planety, kterému se povedlo summit “Kejtuú” zopakovat.
Na druhý úspěšný pokus se čekalo plných 23 let až do 8.8. 1977, kdy už se tradovalo, že se to nikomu znova nepodaří. To vylezlo na vrchol sedm členů japonské expedice a zbořili tak mýtus o tom, že není v lidských silách podruhé vystoupit na vrchol a živý se vrátit zpět.!!!
První úspěšný výstup bez kyslíku se podařil až v roce 6. září 1978 americké dvojici Lou Reichards a Jim Wickwire ale to jen proto, že se jim pokazil (zamrznul ventil) kyslíkový přístroj a museli dál pokračovat bez něj. Tehdy se myslelo, že to bez kyslíku prostě nejde a nikdo se o to ani nepokusil. Kyslíkový přístroj byl do té doby samozřejmostí a nejdůležitější součást výstroje všech expedic.
Ti stoupali po severním pilíři ale nakonec museli traverzovat celou vrcholovou pyramidu ve výšce 8000 m až na rameno a dolézt vrcholovou pasáž klasickou cestou přes Bottleneck.
The Magic Line
toto jméno dal cestě horolezecký velikán Reinhold Messner (Ital) v roce 1979 , kdy musel vzdát pokus o vrchol v těžké pasáži skalního lezení, kdy měl strach o život svych spolulezců a výškových nosičů a sám dál nemohl pokračovat. Reinhold Messner je horolezec, který jako první vystoupil na všech 14 top-vrcholů světa.
Celou magickou linii pak dolezla o sedm let později trojice se slovenskou účastí v teamu Przemyslaw Piasecki, Wojciech Wroz a Peter Božík 3 srpna 1986. Bohužel při slanování Bottlenecku v noci se zřítil Wroz a zahynul. Byla to jedna ze 13 obětí tohoto smrtelného léta 1986.
Polská cesta
Pro Polsko vyjímečný rok 1986 završila dvojice Kukuczka – Piotrowsky, kteří prorazili novou cestu středem jižní stěny a do té doby ojedinělým prvovýstupem posunuli hranici lidských možností zase o kus dál.
The Polish Road Polská Cesta1986 Kukuczka – Piotrowsky
Výstup nakonec Piotrowského natolik oslabil, že ikdyž dosáhl vrcholu, v důsledku celkového vyčerpání a dehydratace ztratil mačky ve sněhu a pří návratu přes Bottleneck se zřítil dolů a zahynul.
Shoulder – Rameno K2
jediné položené místo ve výšce 7900 – 8000m kde většinou všichni staví tábor č.4 a kde končí většina expedic. tuto metu poprvé dosáhli Paul Petzold a Charles Houston v roce 1938. Poté, co se brodili po pás ve sněhu to museli otočit ve výšce 8000m a sestoupit dolu do BC.
Black Pyramid
Obrovský skalní převis pod hladinou 7950m, který zleva obchází česenův pilíř a z prava Abruzziho žebro
Cesty ze severu, tedy z číny zcela ovládli horolezci ze země vycházejíciho slunce.
severní pilíř vylezli poprvé v roce 1982 japonci a bylo to zároveň prvně, co někdo vylezl na K2 z čínské strany.
rovněž severozápadní stěna patřila samurajům s cepíny, kteří ji vylezli v roce 1990.
Nejpozoruhodnější a zároven nejtragičtější byl právě onen osudný rok 1986, kdy na vrchol K2 vystoupila bez kyslíku i První žena.
Byla to polka Wanda Rutkiewicz, která si splnila svuj sen 23.6.1986 společně s manželskou dvojicí Lilien a Mourice Barrard ovými z Francie a čtvrtým frantíkem Michalem Parmentierem,
Ten se ztratil v bílé sněhové tmě při průstupem Bottlenecku, ale našel cestu zpět náhodou, nebot si všiml žlutých močových stop v ledu kde nebyl sních a kde cestou nahoru někdo znich čůral.
Manželé to štěstí bohužel neměli a zahynuli poté, když po bivaku ve výšce 8300m ve špatném počasí při slaňování ztratili cestu i směr a zřítili se společně i s lanem z Bottlenecku dolů.
Pád dlouhý 3300 metrů neměli šanci přežít.
japonská cesta ( žluta )
Členitá trasa vede levou částí západní stěny podél severozápadního pilíře poté, co pak dlouhým traversem přechází těsně pod vrcholem ve výšce 8300m do Magické linie a dále pak na vrchol.
Tato cesta byla poprvé vylezena v roce 1981 japoncem Eiho Ohtanim a pakistancem Nazir Sabirem, poté, co nestihli v hlubokém sněhu dojít až na vrchol a museli nocovat ve sněhové díře na kotě 8470m bez jídla a pití pouze se svíčkou. (Ale ani toto nebyl nejvyšší bivak na K2) výstup trval celkem 52 dní a japonci vymotali celkem 5,5 km lana.
3 roky před nimi v roce 1978 se o to pokoušela expedice vedena Chrisem Boningtonem ale potom co lavina ve výšce 6700m smetla Nicka Escourta dolů, otočili to a při sestupu zahynul další člen, veteran z Everestu Doug Scott když spadl do trhliny.
pád sice přežil, když ho zachytil těžký batoh ale zmrznul na dně jámy, nebot Bonington ho sám nebyl schopen vytáhnout nahoru jen s pomoci tenkého lana.
Do černého pátku 1.8. 2008 kdy na Qogiru zahynulo 11 lidí, zdolalo vrchol Čchogori celkem 303 horolezců. Na úbočích K2 zemřelo do dnešního dne celkem 77 horolezců včetně 11 lidí z letošního roku.
Nejvíce obětí v historii výstupů na K2 si hora vybrala v tragickém roce 1986, kdy zde zahynulo celkem 13 horolezců.
Druhým nejtragičtějším rokem byl právě letošní rok 2008 a černý pátek 1 srpna , kdy se utrhl serák nad Bottleneckem a pohřbil přesně polovinu z 22 lidí, kteří dosáhli vrcholu.
Česenův Pilíř Poldateam – 2007
Podle statistiky každý 4 horolezec, který dosáhne summit K2 zemře při sestupu cestou dolů.!!
Nejhorší statistiku a největší počet mrtvých na počet vylezených má Anapurna, ( 1 ku 3 ) každý třetí na vrcholu umírá.!!
ŽENY na K2
O vrchol se rovněž pokoušelo asi 24 žen včetně české horolezkyně Soní Vomáčkové-Boštíkové-Šimůnkové v roce 2001, ale pouze 7 z nich se podívalo z vrcholu a z toho 3 ženy zahynuly při sestupu.
První člověk na světě, který zdolal K2 dvakrát, je český horolezec Josef Rakoncaj. ( 31.7.1983 ze severu z Číny a 5.8.1986 z jihu z Pakistanu )
Po něm se to doposud podařilo pouze jednomu španělskému horolezci a dvěma nepálským sherpům.
TOP Eight
první záznamy o dobývání těchto končin jsou z roku 1890, kdy Ital Roberto Lerco prozkoumaval nejvyšší partie ledovce Baltoro a dostali se tehdy až k úpatí hory 5200m, kde začíná abruziiho žebro.
Podle nejnovějších satelitních měření údalně K2 měří 28268 stop, což je přesně 8616m, tak ted nevím, jestli to mám všechno přepsat nebo ne ?? :-)
nejvyšší bivak na K2 absolvovali 2 zaří 1993 Dan Mazur a Jonathan Pratt, když prý nocovali ve výšce 8550 m n (nepotvrzeno).a Jožka Rakoncaj v roce 1986, kdy nocoval 100m pod vrcholem ve vyhrabané díře společně s Agostinem který přečkal celou noc venku mimo záhrab.
O jediný český zápis na lyžích se pokusil 20.07.2007 Josef Lukáš, kdy se spustil z výšky cca 6200m dolů svahem v pravo od polské cesty. přesnou polohu ještě budeme konzultovat osobně
zdroj: Wikipedia & Google a dále doplňujeme …
